Rozsáhlá sníženina Třeboňská pánev se rozprostírá v okolí Třeboně. Je plošně větší než sousední Českobudějovická pánev. Její území zasahuje na jihovýchodě až ke státní hranici ČR s Rakouskem v prostoru u Českých Velenic, nejsevernějším výběžkem zasahuje až k Soběslavi a Bechyni. Na východě hranice kopíruje tok řeky Lužnice, na západě ji od Českobudějovické pánve odděluje Lišovský práh. Třeboňská pánev leží poněkud výše než Českobudějovická pánev - její průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 400 a 500 metry.

Podobně jako v Českobudějovické pánvi zde vznikla vlivem malého spádu řek, nedostatečného odvodňování a špatně propustného podloží rozsáhlá rašeliniště a nejvýznamnější česká rybníkářská oblast. K nejvýznamnějším rybníkům patří: Svět u Třeboně, největší český rybník Rožmberk, nedaleko Veselí nad Lužnicí se rozprostírající rybník Horusický, Dvořiště a Velký Tisý nedaleko Lomnice nad Lužnicí, Staňkovský u Chlumu u Třeboně. Nejrozsáhlejší rašeliniště vznikla v prostoru mezi Třeboní a Suchdolem nad Lužnicí. Známá jsou i Borkovická blata mezi Soběslaví, Bechyní a Veselím nad Lužnicí. Kromě Lužnice odvodňuje Třeboňskou pánev ještě řeka Nežárka, která se do Lužnice vlévá ve Veselí nad Lužnicí.

Vedle již uvedených míst je v Třeboňské pánvi řada dalších turisticky zajímavých míst. Jsou zde uměle vybudované vodní kanály, z nichž nejvýznamnější jsou Zlatá stoka a Nová řeka, rozsáhlé lesní komplexy s oborami (Jemčina), přírodní rezervace (Stará řeka, Červené blato, Žofínka, Dračice, ...) i řada historicky zajímavých míst.

Protože na Třeboňsku je mimořádná koncentrace přírodních zajímavostí, byla část Třeboňské pánve vyhlášena v roce 1977 biosférickou rezervací UNESCO a v roce 1979 zde byla na území o rozloze 700 km čtverečních vyhlášena Chráněná krajinná oblast Třeboňsko.