Město Horažďovice leží asi 15 km severovýchodně od města Sušice v okrese Klatovy při toku řeky Otavy v nadmořské výšce 427 m.

Původní trhová osada byla založena na vyvýšeném místě na levém břehu řeky Otavy Bavorem I. ze Strakonic. Již roku 1293 byla povýšena na město a byla opevněna. Byla zde vybudována i malá, ale strategicky významná vodní tvrz, na jejíchž zbytcích později vyrostl zámek Horažďovice. Po zániku nedalekého hradu Prácheň převzaly Horažďovice částečně jeho správní funkce. Město se jako středisko celého kraje a také díky středověkému rýžování zlata na řece rychle rozvíjelo a stalo se důležitým obchodním centrem.
Ve 14. století byly Horažďovice dobyty nejdříve v roce 1307 vojsky krále Rudolfa I., který při obléhání zemřel, a později ještě v roce 1399 králem Václavem IV. V období husitských válek stály na straně husitů. Rozvoj města ležícího na obchodní stezce z Českých Budějovic do Plzně úspěšně pokračoval a vyvrcholil v 16. století, kdy měly Horažďovice i vlastní vodovod.
Za třicetileté války v roce 1619 bylo město vydrancováno a vypáleno. Nový rozkvět zaznamenalo až ve století osmnáctém, úpadek nastal po vybudování železnice z Českých Budějovic do Plzně, na kterou se Horažďovice odmítly připojit.

Na severozápadním kraji lichoběžníkového náměstí stojí barokní zámek, ve kterém je umístěno městské muzeum.
Z dvojitého městského opevnění se zachoval pás hradeb z druhé poloviny 14. století s Pražskou a Prachatickou bránou.
V těsné blízkosti zámku stojí na náměstí gotický farní kostel svatého Petra a Pavla, založený současně s městem v první polovině 13. století. Do současné podoby byl upraven v roce 1316. Vysokou hlavní chrámovou lodí působí zvenčí i zevnitř monumentálním dojmem.
Na městském hřbitově byl v roce 1598 vystavěn kostel svatého Jana Křtitele, který svými rozměry a výstavností svědčí o blahobytu města.

Zvláštností Horažďovic byl chov perlorodek v rameni řeky Otavy zvaném Mlýnská stoka. Perlorodky říční žily v Otavě a v jejích přítocích po staletí. V 18. století začal v Horažďovicích jejich umělý chov. Do Mlýnského náhonu bylo v roce 1775 přeneseno na 12 tisíc škeblí. Perlorodkám se zde dařilo a jejich lovy probíhaly v pěti- a desetiletých intervalech. Při lovu se hned na břehu otevíraly a vybíraly se perly.
Znečištěním říční vody a řáděním pytláků chov perlorodek upadal, až po druhé světové válce zanikl zcela.

V nedalekých Chanovicích (asi 10 km severně) je možné navštívit skanzen lidových staveb pošumavské architektury.

zřícenina hradu Rabí
zřícenina hradu Prácheň
městečko Střelské Hoštice
městečko a zámek Lnáře
městečko Nalžovské Hory
město Sušice